DKK 2/3, 9. 1. 2003: hodnotil MVDr. Milan Snášil, CSc.
Pollinka byla můj splněný sen. Nebyla zlatá jen srstí, ale i srdcem.
Veselá, vždy dobře naladěná, kamarádská k psům i lidem, upovídaná. Komentovala, když někdo přišel, když se jí něco nepozdávalo, když byl čas siesty, když chtěla jít ven nebo na procházku… Milovala vodu, před plaváním v hloubce dávala přednost cachtání na mělčině. V zimě se s chutí válela nebo „norníkovala“ ve sněhu. Ráda aportovala cokoliv. Uměla podat různé předměty, sundat rukavice, pantofle, ponožky.
Ve smečce zaujímala druhé místo, první patřilo Faidře, proto hlídání nechávala na ní. Polly opečovávala nejen Faidru, ale i naše kocoury Kokeše a později Ferdu. Svědomitě jim čistila uši i kožíšek. S kočkami měla velmi pěkné vztahy, nejednou spala pohromadě s Fifi nebo Ferdou na dece. Ráda spala na zádech. Snad jako každý zlaťák byla v jídle vybíravá, měla období, kdy „držela dietu“. Paradoxně se nechala vyhodit od misky s jídlem i od kocoura.
Byla velmi kontaktní, rozený mazlík. Ráda se přitulila nebo nechávala hladit. K dětem měla rezervovaný vztah, nevyhledávala je. To platilo i o návštěvách, především o mužích. Drbat a hladit se raději nechávala od „domácích“, i když každého vítala s plyšákem v tlamičce. Dalo by se říci, že měla jeden zlozvyk: Každou noc pravidelně chtěla jít na zahradu. Vypadalo to, jako by pozorovala hvězdy, sedla si na schody a dívala se.
Polly byla rodinným mazlíčkem, nebyla pracovním psem ani neměla složené žádné zkoušky. Byla věrným společníkem na mnoha výletech, túrách v horách, při sbírání hub. Procházky v lese a k vodě měla nejraději.
Po zdravotní stránce na tom byla velmi dobře, dlouho neměla žádný závažnější problém. S přibývajícím věkem začaly obvyklé důchodcovské potíže – hůř se jí vstávalo, mimo to začala mít problém se srdíčkem. Objevila se u ní mírná jarní alergie. V ničem ji to však neomezovalo, vyhýbali jsme se jen větším kopcům. To, co nás rozdělilo, byla však rakovina. Polly nás opustila 21. 10. 2012. Vím, že tam nahoře na mě počkáš, jednou se opět setkáme…
Polly byla typickým představitelem plemene, pěkně stavěná, dostatečně mohutná, s hustou a dlouhou zlatou srstí.
Zlatého retrívra jsem poprvé viděla u manželů Tomášů (Bri-Col), nezapomenu na den, kdy do místnosti vkráčel Lojzík (Melody Makers Memory of Louis). Pan pes, který zosobňuje moji představu zlatého retrívra – takového, jaký by měl být. Od té doby jsem těmto psům propadla a provázejí mě životem.
Rodiče Polly podrobně:
Melody Makers Memory of Louis (Lojzík)
ČLP/GR/1019/99
import Dánsko
narozen: 20. 5. 1995
zemřel: 10. 3. 2006
otec: Louis
matka: Sabina
zkoušky: ZVR, PZ I. Cena
výstavy: VT, V, 2x CAC
DKK 0/0
zlatý
- filmový herec
- v roce 2001 první plně vycvičený asistenční pes v ČR (Pomocné tlapky)